Canta
Výlet do městečka Canta bylo něco naprosto neuvěřitelného..víkend plný kontrastů, řekla bych..
Tak nejdřív jsme se museli dostat ven z Limy. Už to bylo pro mě vzrušující, protože jsem z Peru zatím do té doby poznala jen Limu. Trvalo nám to hodinu dostat se na předměstí a to jsme nemuseli projet víc jak půl města. Přesedali jsme na autobus do Canta na samé periférii města. Slumy v Bělehradě hadr...v noci bych se sem nevydala sama ani za všechno na světě. Lidé tady žijí v opravdové bídě, a to stylem, že nemají co jíst. Město vyřešilo problém slumů tak, že jim sem natáhly elektřinu a vodu...myslím, že tu vodu nepijí ani psy (viděla jsem jednoho mrtvého v ulici a prostě ho tam nechali jen tak ležet). Elektřina funguje. Ale jen jako pouliční osvětlení. Uvnitř "domů" je černočerná tma.
Canta je městečko v horách severně od Limy. Leží ve 2800m.n.m, cesta tam trvá 4 hodiny, protože asfalt je hodně vznešený název pro povrch vozovek. V Peru to funguje tak, že v srpnu a září je pěkně v horách, v prosinci pak na pobřeží..tzn. že jakmile jsme opustlii Limskou nížinu, objevilo se slunce, modrá obloha (v noci pak i hvězdy). Je tady hodně sucho. Hory jsou samý šutr a kaktus. Cesta ale vedla údolím řeky. Bylo jasně vidět kudy protéká, protože ji obklopoval pás zelených políček se sáláty, banánovníky, kukuřicí a spoustou dalších plodin, jejichž názvy nemám ve slovníku.
Nahoře v Cantu byla fiesta na počest rekonstrukce kapličky. Myslím, že to byl dobrý příklad toho, jak se v Peru doopravdy žije, i když je Canto také hodně zaměřené na turisty..nepřijdou sem ale zase tolik. Spali jsme v hostelu..no, neusla jsem celou noc: buď to bylo nadmořskou výškou nebo hroznou zimou a nebo večeří, ke které jsme měli maté z koky.
Další den jsme jeli minibusem na výlet k náhorním lagunám. Cestou se nedalo moc dýchat, protože silnice byla dost prašná..no, možná to bylo taky tím, že jsme se během tří hodin dostali do 4500m.n.m. Paráda!!Nikdy jsem tak moc nahoře nebyla. Všechny bolele hlava. Mě asi trochu zachránilo Bulharsko, že jsem byla maličko zvyklá, protože mi nic nebylo. Ta jezera mají minimálně sedm barev, žije tam spousta pstruhů a je to(kromě té prašné cesty) úplně mimo civilizaci. Je tam i jedna vyhaslá sopka. a spousta sněhu a ledu v těch nejvyšších místech.
Vracet do Limy se mi nechtělo..